Quedlinburg – od základu jedinečný

Do dob minulých vás v tomto živém městečku přenesou zdejší památky – stavby z románského období, 1300 zdejších hrázděných domů stejně jako vily typické pro 19. století a také secesní stavby. K památkám, které byste při své návštěvě Quedlinburgu určitě neměli vynechat, patří zdejší hradní hora s kostelem sv. Serváce a chrámovým pokladem, dále také „mincová hora“ se zbytky kláštera a v neposlední řadě také staré město, které je plné rozmanitých hrázděných domů. Této části města pak vévodí na hlavním náměstí stará radnice.

Tip: prohlídky města se konají denně ve 14 hodin, v sezóně od dubna do října dvakrát denně v 10 hod. a poté ve 14 hod. V tomto období se koná také několik speciálních tematických prohlídek.

Historické centrum města, které se rozprostírá na více než 80 hektarech, patří svou rozlohou k největším chráněným památkovým zónám v Německu.

Uzavřená historická, středověká zástavba a vysoký počet hrázděných domů dokumentují více než 600letou historii stavby hrázděných domů v jedinečné kvalitě a kvantitě. V Quedlinburgu se nacházejí stavby z různých epoch, což z něj činí živou učebnici architektury.

Výsadní postavení si město užívalo už od raného středověku, důležitou roli mělo i pro otonské vládce v 10. století. Volbou saského vévody Jindřicha v roce 919 králem byly položeny základy prvního německého státu.

Hradní hora byla již ve středověku a dodnes je centrálním místem Quedlinburgu. Z okolní krajiny se nad městem tyčí přírodní pískovcové skály, které upoutají pozornost návštěvníka již z velké dálky. Právě zde nechal král Jindřich I. na začátku 10. století vybudovat první hrad a později byl na tomto místě také pochován.

Bezprostředně po jeho smrti zde vyrostl klášter, který se staral o nerušený klid zemřelého panovníka a zároveň se stal centrem vzdělávání a péče o dcery vysoké šlechty.

Jen asi 500 metrů odtud se v údolí řeky Bode nacházel královský dvůr s kostelem Wipertikirche, který patřil již otci Jindřicha I. Právě v oblasti mezi zámeckou horou a královským dvorem se s největší pravděpodobností nacházela rozsáhlá hospodářská oblast, která měla zajišťovat vše, co král a jeho družina, čítající až 1000 osob, potřebovali při svém opakovaném pobytu v Quedlinburgu.

Dvory okolo hradní hory obývali šlechtici, kteří byli ve službách krále, resp. císaře, později také zaměstnanci a sloužící královského kláštera. Teprve po jeho rozpuštění v roce 1810 se tato oblast okolo hradní hory stala součástí města Quedlinburg.

Quedlinburg se nachází na jedné z německých prázdninových tras – Románské trase. Ta spojuje místa a města, kde se nacházejí nejvýznamnější a nejzachovanější památky románské architektury. Jednou z nich je i kostel sv. Serváce, kde je pochován král Jindřich I. Monumentální pískovcová stavba ukazuje jak zvenku na fasádě, tak i uvnitř lombardský vliv.

Vnitřní prostor kostela je rozdělen prostřednictvím sloupků a pilířů, které oddělují hlavní a vedlejší lodě. V západní části se nachází tzv. královská lóže a východní části pak dominuje schodiště, které vede k vysokému chóru a dále ke klenotnici, kde je k vidění chrámový poklad. Pod chórem se nachází krypta, kde je pohřben první německý královský pár.

Klášter hrál ve středověku velmi důležitou roli, na dlouhé období se stal centrem vzdělanosti a také místem, kam vyšší šlechta posílala na výchovu své urozené dcery. Dnes se v obytné části kláštera nachází muzeum.

Budovy kláštera byly v průběhu času mnohokrát přestavovány, díky tomu mohou návštěvníci sledovat stopy románské, gotické, renesanční a také barokní architektury. Absolutním vrcholem je západní část stavby, kde se pod úrovní královského dvora nacházejí obytné části z 10. století. Svého času tvořily podzemí královského paláce.

Dnes zde mohou návštěvníci obdivovat zajímavou výstavu dokumentující vládu otonské dynastie. V hlavní budově, postavené v období renesance, se nacházejí reprezentační prostory kláštera s dochovaným interiérem.

V roce 994 propůjčil Otto II. své tetě Matyldě, abatyši zdejšího kláštera, na hradní hoře tržní, mincovní a celní právo. V oblasti dnešního městského kostela se nacházelo původní tržiště, to však vzhledem k rychlému rozvoji města brzy nestačilo. Novým centrem městského života se stala radnice, o jejíž existenci víme již od roku 1310.

Město se postupně zvětšovalo a kolem něj byla postavena i ochranná zeď. V roce 1426 vstupuje město do hanzy a ještě v tomtéž století se pokouší vymanit z vlivu kláštera. Pokus to byl ovšem nevydařený, město zůstalo podřízeno klášteru až do roku 1802.

Kostel sv. Benedikta

Tento kostel tvoří centrum sídliště obchodníků, které vzniklo už v 10. století. Pozdně gotický kostel měl svého předchůdce již v románském období, západní část kostela je toho důkazem. Vnitřní prostory pak nabízejí hezkou ukázku barokní výzdoby.

Katolický kostel sv. Matyldy

Kostel sv. Matyldy byl postaven v 19. století Schmidtem, tehdejším stavitelem kolínského dómu. Tento kostel se nachází v části Neudorf, vedle severoharckého městského divadelního spolku. Kostel najdeme v bezprostřední blízkosti městské zdi.

Kostel St. Ägidii

Tento kostel byl součástí obce Nördlingen a nacházel se v těsné blízkosti městské zdi. S největší pravděpodobností byla věž tohoto kostela součástí obranného systému města. Stejně jako i ostatní kostely v Quedlinburgu zažil i tento kostel celou řadu stavebních úprav. Tato stavba tak vlastně klame tělem, zvenku se zdá být typicky gotická, ale uvnitř se ukrývá nádherná rokoková výzdoba provedená v typické bílé a zlaté barvě.

Tip: kostel je otevřen každou sobotu od 15 do 18 hod. (březen až říjen)

Kostel St. Blasii

Tento kostel patří zřejmě k nejstarším v Quedlinburgu. Nachází se v místech, kde se již od 10. století rozvíjelo nejstarší quedlinburské sídliště, a důkazem pro toto tvrzení je i jeho románská věž.  Vnitřní výzdoba je typicky barokní, samotný oltář hraje několika barvami – přechází od bílé přes zlatavou až po červenou. V dnešní době se kostel využívá především ke kulturním účelům – pořádají se zde hudební koncerty.

První zmínky o radnici spadají do roku 1310. V 17. století byla radnice ovšem přestavěna v renesančním stylu. Z tohoto období se dochoval i reprezentativní vstupní portál s městskými znaky.

Mezi léty 1899 a 1901 byla k radnici přistavěna boční křídla. Za zhlédnutí stojí určitě zdejší zasedací (slavnostní) sál z počátku 19. století a také velký model města nacházející se v přízemí. Kamenná socha Rolanda byla sice zničena v roce 1477, ale v roce 1869 byla znovu postavena a nyní se nachází hned vedle schodiště. Radnice je dodnes sídlem městské správy.

Tip: Haus Grünhagen (Markt 2) byl přestavěn na konci 18. století a dnes se v něm nachází zdejší informační středisko.

Z hlavního náměstí se návštěvník může přes dvůr Schuhof, krásnou řemeslnickou čtvrť, dostat až do pekla. Komplex budov chráněný mohutnou pískovcovou zdí je datován do doby před 800 lety, díky tomu patří k nejstarším dochovaným profánním stavbám v Quedlinburgu vůbec. Název je s největší pravděpodobností odvozen od „černé kuchyně“, která ovšem vznikla později než budova samotná.

Hned naproti hradní hoře se rozprostírá Münzenberg, mincová hora. Již v roce 996 zde nechala abatyše quedlinburského klášteru Matylda společně se svou švagrovou, císařovnou Theophanou, založit mariánský klášter. Zdejší sestry se měly starat o klid zemřelého císaře Oty II. Až do reformace byl tento románský mariánský kostel protějškem kostela na hradní hoře.

Ve dnešní době je budova kostela opět zčásti přístupná. Nachází se zde muzeum a také kavárna, stačí vystoupat 107 schodů a můžete se kochat výhledy na město a okolí.